PROCHÁZKA NA OBLÍBENÉ MÍSTO
V kalužích kal usedá na loňský listy
Vlhkej prach na cestě zvolna usychá
Chodím rád, když voní země, těmi místy
kde jenom mý kroky znějí do ticha
Nad hlavou větev o větev tiše skřípe
Plameny ohně hrají hru tajemnou
Větrem hnán šedý kouř do očí mě štípe
A týdny jdou...
Vzpomínám, naposled byla jsi tu se mnou
Spolu jsme tenhle kout tenkrát poznali
Z pavučin citů jsme upletli síť jemnou
Poslední vlákno jsme právě přervali
V postýlce čtyřletá holka tiše pláče
Polibek dnes nedá na tvář zarostlou
Srdíčko - neklidný hříbě - v těle skáče
A týdny jdou...
|