LESNÍ PROCHÁZKA
Já šla jsem lesní cestou travnatou, vzduch kolem voněl jarem
Tak sama, jen se zvěří pernatou a jedním srnčím párem
A slunce hřálo, kytky voněly, včely bzučely v jahodí
Jen dva, tři osamělé podběly mojemu oku lahodí
Mřížovím jehličnatých vrcholků prosvítá modré nebe
Tohle je romantika pro holku, ze které v zádech zebe
Však co se děje v lese za kouzla, to skoro svádí k nevěře
Já po něčem jsem právě uklouzla
A nebylo to od zvěře
Někdo jiný přede mnou zhanobil trávu zelenou
Já teď nemám si kam sednout, hrozím pěstí sevřenou
Červeň stoupá do tváří, do uší štípou komáři
Otřít si botu se mi nedaří
O zelenej mech se to podaří
Tak to je dneska konec procházky, teď už se šourám domů
Bezmocně nakopávám oblázky, dát facku - ale komu?
Na pavučinu z vláken vlasových lákají mouchu pavouci
Jen já jdu tiše, na rtech zmrzlý smích
Za sebou stopu páchnoucí
|