PODZIMNÍ DEN
Paprsek dopolední rozpouští z ledu chmýří
Svět kolem tolik všední láskou i zlostí
Mou hlavou neposední motýli smutně víří
A spadaná jablka polozmrzlé vosy hostí
(A bolest a prázdnota drtí mě za hrudní kostí)
V povětří cítit je dým ranního zatopení
Černý pes pokrouceným ocasem vrtí
Proč chci žít, dávno nevím, je to pryč, už to není
Jen smutek a beznaděj podávají ruku smrti
(A bolest a prázdnota za hrudní kostí mě drtí)
Někde v duši na dně je malý kousek naděje Že i tobě - když mě vidíš - přeběhne po zádech zamrazení
Tvoje ruce ve svých mít Zas by stálo za to žít Pro ten pocit, že jsi mi blíž Pro to co není
|